Adventní zamyšlení
Naděje • Vnitřní světlo • Poznání • Aura-Soma
Neste v sobě naději a světlo
I když se svět kolem Vás rozpadá jako zrcadlo na tisíce kousků
Blíží se adventní čas. Období, které nás již po staletí zve ke ztišení, rozjímání a návratu ke světlu.
Možná právě letos bude pro mnohé z nás toto poselství důležitější než kdy dříve.
Svět kolem nás se neustále proměňuje. To, co jsme ještě včera považovali za jistotu, může dnes ztrácet svou podobu. Události přicházejí jedna za druhou a někdy můžeme mít pocit, jako by se svět, který jsme znali, rozpadal jako zrcadlo na tisíce drobných střepů.
A přesto bych Vám chtěla připomenout jednu věc.
„Neste v sobě naději. Neste v sobě světlo. I tehdy, když jej kolem sebe právě nevidíte.“
Protože světlo neztrácí svou hodnotu tím, že kolem něj přibývá temnoty.
Každý konec může být začátkem jiné podoby života
Život na Zemi je neustálou proměnou.
V přírodě to můžeme pozorovat každý rok. Stromy ztrácejí listí, krajina se ukládá k zimnímu spánku a všechno, co ještě nedávno překypovalo životem, se zdánlivě zastavuje.
Přesto víme, že pod povrchem země život pokračuje.
Nic nezůstává navždy ve stejné podobě.
Také naše vlastní životy procházejí obdobími růstu, rozkvětu, ztrát, zastavení a nových začátků.
Někdy se bráníme změnám, protože nerozumíme tomu, co přichází. Chceme zachovat věci takové, jaké byly, protože v nich nacházíme pocit bezpečí.
Ale co když je právě proměna součástí našeho hlubšího poznání?
Co když některé dveře potřebují zůstat zavřené, abychom si konečně všimli jiných?
Neznamená to, že každé utrpení je nezbytné nebo že všechno, co se nám stane, je dobré. Znamená to, že i z bolestných zkušeností může postupně vyrůst nové pochopení.
Možná nedokážeme změnit všechno, co se kolem nás odehrává. Ale můžeme proměnit způsob, jakým na život odpovídáme.
Historie nám zanechala mnoho příběhů
Když se ohlédneme do historie lidstva, nalezneme nespočet období nejistoty, válek, ztrát, ale také neobyčejné lidské odvahy, solidarity a nových začátků.
Generace před námi procházely událostmi, které se jim v dané chvíli mohly zdát nepřekonatelné.
A přesto lidé znovu stavěli své domovy, zakládali rodiny, tvořili umění, hledali pravdu a předávali dalším generacím poznání.
Historie nám nepřipomíná pouze to, co bylo zničeno.
Připomíná nám také, co všechno dokázalo znovu vyrůst.
Měli bychom se z ní učit. Neopakovat slepě stejné chyby, nepodléhat strachu a neztrácet lidskost ani v okamžicích, kdy se zdá, že ji svět kolem nás ztrácí.
Protože právě v náročných dobách se nejvíce ukazuje, jaké hodnoty skutečně neseme.
Buďte laskaví. A především pravdiví sami k sobě.
Možná jedním z největších úkolů člověka není pochopit celý svět, ale naučit se rozumět sám sobě.
Být pravdivý k sobě však není vždy snadné.
Znamená to podívat se na svůj život bez přetvářky. Přiznat si vlastní touhy, obavy, chyby i rozhodnutí, která jsme učinili.
Znamená to přestat před sebou utíkat.
Někdy je jednodušší zaměstnat mysl nekonečným proudem informací, zpráv, povinností a starostí než se na chvíli zastavit a naslouchat tomu, co se odehrává uvnitř nás.
Ale právě v tichu můžeme začít slyšet něco, co v každodenním hluku zaniká.
Svůj vlastní vnitřní hlas.
A možná také poznáme, že některé odpovědi, které tak usilovně hledáme ve vnějším světě, již dávno nosíme v sobě.
Pravdivost k sobě
„Pravdivost k sobě není soudem nad vlastním životem. Je začátkem jeho vědomějšího prožívání.“
Když zastavíme kolotoč myšlenek
Naše mysl neustále vytváří nové příběhy.
Vracíme se k minulosti, přemýšlíme o tom, co jsme měli udělat jinak, obáváme se budoucnosti a snažíme se předvídat události, které ještě nenastaly.
A právě tím se někdy vzdalujeme jedinému okamžiku, ve kterém skutečně můžeme něco změnit.
Přítomnosti.
Zkuste se alespoň na několik minut denně zastavit.
Nemusíte nic řešit. Nemusíte mít připravené odpovědi.
Jen se posaďte, zavřete oči a vnímejte svůj dech.
Dovolte myšlenkám přicházet a odcházet, aniž byste se museli každé z nich věnovat.
Možná klid nepřijde okamžitě. Ale můžete mu postupně začít vytvářet prostor.
A právě v tomto prostoru se někdy rodí nové nápady, rozhodnutí a možnosti, kterých bychom si v neustálém spěchu ani nevšimli.
Klid není nepřítomností života. Je prostorem, ve kterém můžeme začít život znovu vědomě vnímat.
Intuice – když se otevírají okvětní lístky našeho poznání
Učte se naslouchat své intuici. Rozvíjejte ji trpělivě, s důvěrou a bez očekávání okamžitých výsledků.
Intuice je jako květina, která se postupně otevírá slunečnímu světlu. Každá zkušenost, každé zastavení a každá chvíle vědomého ticha může být dalším okvětním lístkem, který se pomalu rozvine.
Nemůžeme květinu přinutit, aby vykvetla dříve, než nastane její čas. Můžeme jí však vytvořit vhodné podmínky.
Stejně tak je tomu s naší intuicí.
Čím více poznáváme sami sebe, tím lépe můžeme rozlišovat mezi hlasem vlastního strachu, přáním, očekáváním a tichým vnitřním pocitem, který nás někdy vede správným směrem.
Intuice neznamená, že budeme vždy znát odpověď nebo že se nikdy nezmýlíme. Je to schopnost vnímat jemné souvislosti, kterých si naše vědomá mysl nemusí okamžitě všimnout.
Dopřejte si proto každý den chvíli ticha. Vnímejte své pocity, zapisujte si sny, tvořte, meditujte a pozorujte, jak na jednotlivé životní situace reagujete.
Postupně můžete objevit hlubší spojení se svým vlastním vnitřním světem.
„Intuice se otevírá jako květ. Jeden okvětní lístek za druhým, v rytmu našeho vlastního poznání.“
A možná jednoho dne pochopíte, že jste odpovědi nemuseli hledat tak daleko. Potřebovali jste pouze vytvořit dostatek ticha, abyste je dokázali uslyšet.
Začněte znovu tvořit svůj vlastní život
Advent nemusí být pouze obdobím příprav, nákupů a povinností.
Může být také pozváním k tomu, abychom se vrátili k činnostem, které nás skutečně naplňují.
Začněte se věnovat svému tělu. Dopřejte mu pohyb, procházku, jemné cvičení nebo chvíli vědomého odpočinku.
Začněte meditovat, třeba jen několik minut denně.
Vraťte se k tvoření.
Malujte, pište, zpívejte, pracujte na zahradě, vytvořte něco vlastníma rukama. Věnujte se všemu, co Vám přináší radost a co ve Vás znovu probouzí přirozenou tvořivost.
Nemusí z toho vzniknout nic velkého.
Nemusíte být ve všem nejlepší.
Někdy stačí samotná radost z tvoření.
Protože když začneme vědomě tvořit, přestáváme být pouze pozorovateli událostí, které se kolem nás odehrávají.
Začínáme se znovu stávat aktivními tvůrci svého vlastního života.
Nenechte si vzít svůj vnitřní střed
Žijeme v době, kdy k nám každý den proudí nesmírné množství informací.
Mnohé v nás vyvolávají strach, nejistotu, hněv nebo pocit bezmoci.
Je důležité nezavírat oči před skutečností. Ale stejně důležité je nedovolit, aby se celý náš vnitřní svět stal pouhým odrazem toho, co se právě odehrává kolem nás.
Nemusíme do sebe přijímat každou negativní zprávu ani reagovat na každý konflikt.
Můžeme si vědomě vybírat, čemu věnujeme svou pozornost.
Právě schopnost zůstávat ve vlastním středu bude v období proměn jednou z nejcennějších kvalit, které můžeme rozvíjet.
Být ve svém středu neznamená být lhostejný.
Znamená to neztratit vlastní rovnováhu, soucit a schopnost jasně uvažovat ani tehdy, když se kolem nás odehrává mnoho náročného.
Adventní světlo – malé světlo s velkým významem
Představte si jedinou zapálenou svíčku v temné místnosti.
Její plamen nemusí osvětlit celý svět. Přesto dokáže proměnit prostor kolem sebe.
Také my nemusíme nést odpovědnost za všechno, co se na světě děje.
Můžeme však být laskavější k lidem, které potkáváme. Můžeme nabídnout pomoc, vyslechnout druhého, odpustit, když jsme připraveni, nebo se jednoduše zachovat pravdivě tam, kde by bylo pohodlnější mlčet.
Každý takový čin má svůj význam.
A možná právě tím začíná skutečná proměna světa.
Ne velkými slovy, ale každodenním rozhodnutím, jakým člověkem chceme být.
Návrat k vnitřnímu světlu s Aura-Soma
V systému Aura-Soma vnímám barvy jako krásné průvodce vědomou prací se sebou.
V adventním období bych doporučila zaměřit pozornost především na kvality vnitřního klidu, důvěry, naděje a světla.
Moje doporučení
Barvy pro adventní ztišení
Bílý Pomander Aura-Soma
V tradiční symbolice Aura-Soma je bílá spojována se světlem, jasností a očistou. Vnímám jej jako krásného průvodce pro chvíle, kdy se potřebujeme zastavit a vrátit pozornost k sobě.
Prohlédnout Pomandery Aura-Soma
Kvintesence Serapis Bey
Serapis Bey je tradičně spojován s bílým paprskem, jasností a tématem vnitřního světla. Může se stát součástí osobního rituálu rozjímání a vědomého ztišení.
Equilibrium – barvy Vašeho vlastního poznání
Pokud Vás oslovuje vědomá práce s lahvičkami Equilibrium, můžete si vybrat barvy, které právě v tomto období nejvíce přitahují Vaši pozornost.
Někdy nám totiž právě barva připomene kvalitu, na kterou jsme v každodennosti zapomněli.
Důležité není množství produktů ani složitost rituálu. Důležitá je Vaše přítomnost a ochota věnovat chvíli sami sobě.
Neste v sobě naději
Až se v adventním čase rozsvítí první svíčka, zkuste si připomenout, že i Váš život je součástí neustálé proměny.
Možná právě procházíte obdobím, kterému nerozumíte.
Možná se něco uzavírá a Vy ještě nedokážete vidět, co nového přijde.
Nemusíte znát všechny odpovědi.
Nemusíte rozumět každé události ani za každou cenu hledat její skrytý význam.
Stačí nezapomenout, že i po náročném období mohou přijít nové možnosti.
Buďte laskaví. Buďte pravdiví sami k sobě. Vytvářejte ve svém životě prostor pro klid, radost a tvořivost.
A především si chraňte své vnitřní světlo.
Neste v sobě světlo
„Protože i když se svět kolem Vás bude zdánlivě rozpadat na tisíce střepů, stále můžete nést naději, že z nich jednou vznikne něco nového.“
Ne všechno, co se rozpadá, znamená konec. Někdy se pouze mění podoba toho, co má teprve vzniknout.






