Možná jste už někdy potkali člověka, který vám byl od prvního okamžiku zvláštně blízký. Měli jste pocit, že si rozumíte, že jste konečně našli něco, co vám dlouho chybělo.

A po čase jste zjistili, že prožíváte téměř stejný příběh jako v minulosti.

Možná se vám opakují podobné konflikty v práci. Možná stále přebíráte odpovědnost za ostatní. Nebo máte pocit, že pokaždé, když se přiblížíte k něčemu, po čem opravdu toužíte, začnete pochybovat a sami sebe zastavíte.

Často to připisujeme náhodě, osudu nebo druhým lidem.

Jenže někdy stojí za to položit si trochu jinou otázku.

Naše minulost může ovlivňovat přítomnost více, než si myslíme

Člověk si během života vytváří určité představy o sobě, druhých lidech a světě.

Některé vznikají v dětství. Jiné získáváme prostřednictvím vztahů, zkušeností, zklamání nebo životních událostí.

Postupně si vytváříme vnitřní přesvědčení, podle kterých se orientujeme.

Například:

Taková přesvědčení nemusíme vyslovovat nahlas. Někdy si je dokonce vůbec neuvědomujeme.

Přesto mohou ovlivňovat naše rozhodnutí, očekávání i způsob, jakým si vykládáme chování druhých lidí.

Psychologie pro podobné naučené způsoby myšlení a reagování používá například pojem schémata.

Pokud jsme se kdysi naučili, že musíme o přijetí bojovat, můžeme mít tendenci vynakládat příliš mnoho úsilí i ve vztazích, které nám neposkytují dostatek vzájemnosti.

A pokud jsme si zvykli potlačovat vlastní potřeby, můžeme se znovu a znovu ocitat v situacích, ve kterých naše hranice nejsou respektovány.

To ovšem neznamená, že jsme odpovědní za nevhodné chování druhých. Znamená to pouze, že některé vlastní reakce a rozhodnutí můžeme postupně lépe poznávat a měnit.

Proč si někdy vybíráme to, co už známe, i když nám to neprospívá?

Je zvláštní, jak silnou přitažlivost pro nás může mít něco známého.

Ne vždy si totiž vybíráme pouze podle toho, co je pro nás nejlepší. Na naše rozhodování může mít vliv také to, co je nám důvěrně známé.

Pokud jsme například vyrůstali v prostředí, kde bylo potřeba neustále předvídat nálady druhých, můžeme být i v dospělosti velmi citliví na změny v jejich chování.

Někdy pak věnujeme více pozornosti tomu, zda je druhý člověk spokojený, než tomu, jak se ve vztahu cítíme my sami.

Podobně můžeme zaměňovat intenzivní emoce za hluboké spojení. Silná přitažlivost ale ještě nemusí znamenat, že je vztah bezpečný, vzájemný a dlouhodobě dobrý.

To, co je nám známé, nemusí být vždy tím, co skutečně potřebujeme.

A právě toto poznání může být začátkem důležité životní změny.

Carl Gustav Jung a naše nevědomé vzorce

Švýcarský psychiatr Carl Gustav Jung věnoval velkou pozornost nevědomým obsahům lidské psychiky.

Ve své analytické psychologii popisoval, jak mohou nevědomé postoje, představy a vnitřní konflikty ovlivňovat naše vědomé prožívání.

Jedním z důležitých témat jeho práce byl také stín – ty stránky naší osobnosti, které si nechceme připustit, potlačujeme je nebo je obtížně přijímáme.

Někdy odmítáme vlastní hněv. Jindy svou zranitelnost, touhu po uznání nebo potřebu blízkosti.

Jenže skutečnost, že o některých svých pocitech nechceme vědět, neznamená, že přestanou existovat.

Mohou se dál projevovat v našich reakcích, vztazích a rozhodnutích.

Jungovský přístup nás proto vede k poznávání i těch částí sebe sama, které nejsou vždy pohodlné nebo příjemné.

Ne proto, abychom se odsuzovali, ale abychom byli celistvější.

Kabalistický pohled: Můžeme proměnit způsob, jakým prožíváme život?

Také v kabalistické tradici nacházíme hluboké úvahy o člověku, jeho jednání a možnostech vnitřní proměny.

Jedním z významných pojmů židovského duchovního myšlení je tikkun, který bývá spojován s nápravou, obnovou nebo napravováním.

V různých kabalistických směrech má tento pojem své specifické významy. V osobní duchovní praxi jej můžeme chápat také jako inspiraci k tomu, abychom vědomě pracovali na svém charakteru, jednání a vztahu ke světu.

Neznamená to, že každá nepříjemná událost je trestem, osudem nebo lekcí, kterou jsme si sami přivolali.

Mnoho věcí se v životě děje nezávisle na naší vůli.

Ale téměř vždy má smysl zabývat se tím, jak na určitou zkušenost odpovíme a jaké rozhodnutí na jejím základě učiníme.

Právě v tom vidím krásné propojení kabalistického pohledu s moderním sebepoznáním.

Nemusíme mít moc nad vším, co se nám přihodí. Můžeme však postupně rozvíjet větší vědomí vlastních reakcí a rozhodnutí.

Proč někdy nestačí přát si jiný život?

Člověk může velmi silně toužit po změně.

Může si přát harmonický vztah, větší klid, úspěch, finanční stabilitu nebo nový začátek.

A přesto někdy zjistí, že stále dělá stejné kroky a dostává se do podobných situací.

Proč?

Protože samotné přání ještě nemusí změnit naše hluboce zakořeněné přesvědčení ani naučené chování.

Pokud například toužíme po láskyplném vztahu, ale zároveň nedokážeme říci ne, možná budeme potřebovat naučit se vytvářet zdravé hranice.

Pokud toužíme po změně zaměstnání, ale pokaždé se zastavíme strachem, že nejsme dost dobří, může být důležité věnovat pozornost vlastní sebedůvěře.

Práce s vědomým záměrem, modlitbou nebo meditací nám může pomoci lépe si ujasnit, kam chceme směřovat.

Skutečná proměna však často vyžaduje také konkrétní kroky v každodenním životě.

Jak s opakujícími se životními tématy souvisí čakry?

V tradičním energetickém pojetí představují čakry jednotlivé oblasti lidského života a vědomí.

Můžeme je proto používat jako symbolickou mapu sebepoznání.

Pokud se nám například opakuje problém s nastavováním hranic, můžeme se při meditaci symbolicky věnovat oblasti solar plexu.

Pokud se bojíme otevřeně mluvit o svých potřebách, může nás oslovit symbolika krční čakry.

Tato práce nenahrazuje psychologickou ani zdravotní péči. Může však představovat zajímavý způsob, jak věnovat pozornost vlastním pocitům a životním tématům.

Aura-Soma jako průvodce vnitřním sebepoznáním

A právě zde bych ráda zmínila Aura-Somu.

V systému Aura-Soma pracujeme s barvami, které mají svůj symbolický význam a mohou nám připomínat nejrůznější oblasti našeho života.

Někdy nás určitá barva silně přitahuje. Jindy si vybereme kombinaci, která nás samotné překvapí.

V barevné symbolice Aura-Soma můžeme hledat souvislosti se svými emocemi, postoji a životními zkušenostmi.

Nejde o diagnostiku osobnosti ani o způsob, jak předpovídat budoucnost.

Jde o možnost zastavit se a prostřednictvím barev začít vést hlubší rozhovor sami se sebou.

B26 Humpty Dumpty – když potřebujeme znovu poskládat svůj svět

Jednou z lahviček, které bych s tímto tématem spojila, je Equilibrium B26 Humpty Dumpty.

Její oranžovo-oranžová barevná kombinace je v systému Aura-Soma symbolicky spojována s tématy emocí, šoku, životních změn a postupného sjednocování našich zkušeností.

Samotný název Humpty Dumpty nám připomíná známou postavu, která se rozpadla na kusy.

A není to někdy podobné i v našem životě?

Projdeme zkušeností, která nás změní. Něco ztratíme, něčemu přestaneme věřit, něco v nás skončí.

A potom se snažíme znovu najít vlastní rovnováhu.

V symbolickém jazyce Aura-Soma může být tato lahvička krásnou připomínkou toho, že naše zkušenosti, dokonce i ty obtížné, se mohou stát součástí hlubšího poznání sebe sama.

Při její aplikaci můžeme věnovat několik minut klidu otázce, kterou běžně přehlížíme.

Malé cvičení: Jak rozpoznat vlastní opakující se vzorce?

Pokud máte pocit, že se ve vašem životě některé situace stále opakují, zkuste si najít chvíli klidu.

Vezměte si papír a tužku. Nemusíte nic složitě analyzovat. Jen si dovolte být k sobě upřímní.

Možná zjistíte, že nemůžete změnit chování určitého člověka, ale můžete změnit způsob, jakým na ně reagujete.

Možná pochopíte, že nemusíte pokračovat v něčem jen proto, že jste do toho již vložili mnoho času a energie.

A možná si poprvé dovolíte přijmout, že máte právo na jinou zkušenost.

Není potřeba si vyčítat minulost

Na cestě sebepoznání je jedna věc nesmírně důležitá.

Nepřistupovat k sobě s výčitkami.

V určitém období života jsme se rozhodovali podle toho, co jsme tehdy věděli, cítili a dokázali.

Někdy jsme neměli dostatek zkušeností. Někdy jsme se báli. Někdy jsme prostě jen doufali, že věci dopadnou jinak.

To všechno patří k lidskému životu.

Smyslem vnitřní práce není odsoudit své minulé já.

Smyslem je pochopit je natolik, abychom už nemuseli znovu prožívat všechno stejným způsobem.

Pokud jsme zažili bolestivé nebo traumatické události, nemusíme je rozebírat sami. Citlivá pomoc kvalifikovaného odborníka může být důležitou součástí této cesty.

Možná se nemění svět kolem nás. Možná se začínáme měnit my.

Někdy máme pocit, že život čeká, až konečně něco pochopíme.

Že nás znovu a znovu přivádí do podobných situací, dokud se v nich nenaučíme jednat jinak.

Takovou myšlenku můžeme chápat jako duchovní metaforu. Nemusíme věřit, že nám všechny události někdo předem připravil.

Stačí si uvědomit, že máme možnost učit se z vlastních zkušeností.

Že můžeme začít lépe rozpoznávat lidi a situace, ve kterých se necítíme dobře.

Že nemusíme neustále bojovat o něčí pozornost, zasloužit si přijetí nebo dokazovat vlastní hodnotu.

A že někdy skutečná změna nepřichází ve chvíli, kdy se změní okolnosti, ale ve chvíli, kdy se my sami rozhodneme reagovat jinak.