Každá chvíle něco přináší – podzim ve zlatých tónech

Každá chvíle, každý okamžik a každé životní období něco přináší. Někdy to poznáme okamžitě. Jindy až mnohem později.

Život se neustále proměňuje. Něco začíná, něco dozrává a něco pomalu končí. A přestože máme často pocit, že se k určitým věcem můžeme kdykoliv vrátit, není tomu vždycky tak.

Když se vám rozbije oblíbený hrnek, můžete jej možná slepit. Můžete si koupit jiný, velmi podobný. Ale ten původní už nikdy nebude úplně stejný.

A podobně je tomu i s některými okamžiky našeho života.

Některé rozhovory už nezopakujeme. Některé vztahy se promění. Děti vyrostou. Lidé odejdou. Místa se změní. A někdy až zpětně pochopíme, jak důležitý určitý čas byl.

Každé období má svůj význam

Možná nejsme v každé chvíli přesně tam, kde bychom chtěli být. To ale ještě neznamená, že dané období nemá svoji hodnotu.

Jsou období, kdy máme růst. Jiná nás vedou k odpočinku. Někdy se učíme něco přijmout a jindy konečně říci, že takto už dál nechceme.

Někdy máme začít.

Jindy dokončit.

A někdy je největším krokem právě schopnost pustit něco, co už dávno skončilo.

Proto je podle mě nesmírně důležité čas od času vnímat, co nám právě současná chvíle přináší.

Podzim jako období dozrávání

Možná právě proto mám podzim tak ráda.

Příroda sama nám ukazuje, že všechno má svůj čas. To, co na jaře začalo růst, v létě sílilo a na podzim dozrává.

Krajina se pomalu mění do zlatých, jantarových, medových a měděných tónů. A možná právě zlatá barva krásně vystihuje to, co si z jednotlivých období života odnášíme.

Zkušenost.

Protože je rozdíl mezi tím něco vědět a opravdu to pochopit.

Můžeme stokrát slyšet, že máme důvěřovat sobě, že máme některé věci pustit nebo že bychom měli více vnímat přítomný okamžik.

Ale někdy musí přijít konkrétní zkušenost, aby se z pouhé informace stala skutečná moudrost.

Aura-Soma jako zrcadlo současného okamžiku

Právě proto mám ráda také Aura-Soma konzultace.

Nevnímám je jako způsob, jak někomu říci, co má udělat nebo jaká bude jeho budoucnost. Vnímám je spíše jako možnost podívat se na vlastní život z jiné perspektivy.

Čtyři intuitivně vybrané lahvičky mohou velmi zajímavě ukázat, v jaké životní situaci se právě nacházíme, jaká témata si neseme a kam se naše další cesta může přirozeně otevírat.

Někdy člověk při výkladu pouze uslyší nahlas něco, co už dávno někde uvnitř věděl.

A právě to může být velmi důležité.

Protože ne vždy potřebujeme další radu. Někdy potřebujeme pouze lépe porozumět tomu, co už sami cítíme.

Zlatý Pomander – návrat k vlastní moudrosti

Pokud bych měla k podzimu vybrat jednu barevnou kvalitu Aura-Soma, byla by to právě zlatá.

Zlatý Pomander krásně otevírá téma vlastní moudrosti, sebepoznání a schopnosti vnímat hodnotu zkušeností, které už máme.

Ne všechno musíme znovu hledat někde venku.

Některé odpovědi v sobě už dávno máme. Jen bývají překryté hlukem, očekáváním druhých nebo neustálou snahou všechno rychle vyřešit.

B41 El Dorado – Flakón moudrosti

Ke zlatému podzimu se nádherně hodí také Equilibrium B41 El Dorado – Flakón moudrosti.

Zlatá nad zlatou může symbolicky připomínat okamžik, kdy už nestačí pouze vědět.

Kdy je potřeba začít podle toho, co jsme pochopili, také žít.

Každý z nás má zkušenosti, které ho něco naučily. Některé byly krásné. Jiné bychom si možná nikdy dobrovolně nevybrali.

Přesto se mohou stát naším vlastním zlatem.

Ne proto, že byly jednoduché, ale proto, že nás proměnily.

Lady Portia – méně souzení, více pochopení

Ke zlatému tématu bych na podzim přidala také Kvintesenci Lady Portia.

Když se ohlížíme za minulostí, snadno sklouzneme k hodnocení.

Tohle jsem měl udělat jinak. Tady jsem měl reagovat jinak. Tento člověk se měl zachovat jinak.

Jenže některé věci už vrátit nemůžeme.

Stejně jako rozbitý hrnek.

Můžeme ale rozhodnout, co si z dané zkušenosti odneseme dál.

Lady Portia krásně připomíná kvalitu nadhledu, rozlišování a schopnosti nesoudit sebe ani druhé pouze podle jednoho okamžiku.

Všímejte si toho, co vám přináší právě tento čas

Život nemusíme neustále předbíhat.

Nemusíme pořád čekat na další měsíc, další rok, další příležitost nebo chvíli, kdy už bude všechno konečně vyřešené.

Možná je mnohem důležitější čas od času se zastavit a všimnout si toho, co máme právě teď.

Lidi kolem sebe.

Vlastní tělo.

Domov.

Obyčejné rozhovory.

Podzimní světlo.

Ráno, které možná nevypadá ničím výjimečně.

Protože právě ty nejběžnější okamžiky se někdy později stanou těmi, na které vzpomínáme nejvíce.