Archanděl Metatron – světlo v temnotách, které prosvěcuje stín

Archanděl Metatron

Světlo v temnotách prosvěcující stín

Někdy nehledáme další světlo proto, že bychom ho kolem sebe měli málo. Hledáme ho proto, abychom dokázali uvidět místa uvnitř sebe, která jsme dlouho nechávali ve tmě.

Jsou období života, kdy už nestačí říkat si, že všechno bude dobré. Nestačí odvrátit pohled, zaměstnat mysl něčím jiným nebo se znovu přesvědčit, že musíme být silní. Některé věci chtějí být jednoduše spatřeny takové, jaké jsou.

A právě tady vnímám hlubokou symboliku Archanděla Metatrona .

Dva zdánlivé protiklady v jedné lahvičce.

Světlo a stín.

Ne proto, aby spolu bojovaly. Ale aby se mohly setkat.

Světlo nám někdy neukazuje jen to krásné

Často si světlo spojujeme s radostí, nadějí, láskou nebo pocitem bezpečí. Jenže opravdové světlo má ještě jednu vlastnost.

Ukazuje.

A někdy nám ukáže právě to, co jsme dlouhou dobu vidět nechtěli. Starou bolest. Strach. Zranění. Vzorec, který stále opakujeme. Vztah, ve kterém nejsme sami sebou. Touhu, kterou si nechceme přiznat. Nebo část vlastní osobnosti, kterou jsme kdysi odmítli, protože jsme měli pocit, že takoví být nesmíme.

Metatron v symbolice Aura-Soma přináší možnost podívat se na věci jako do zrcadla.

Bez přikrášlení.
Bez potřeby před sebou utíkat.

A možná právě proto může být jeho energie tak hluboká.

To, co leží ve stínu, nemusí být naším nepřítelem

Stín nemusí znamenat něco špatného.

Často jsou v něm schované části nás samotných, které jsme v určitém období života neuměli přijmout. Něco jsme potlačili, protože to bolelo. Něco jsme odsunuli, protože jsme potřebovali přežít. Něco jsme přestali cítit, protože to v danou chvíli bylo jednodušší.

Jenže to, co nevidíme, nepřestává existovat.

Může se to vracet prostřednictvím vztahů, reakcí, strachu, opakujících se situací nebo pocitu, že nás něco stále drží na stejném místě.

A možná právě zde začíná skutečné sebepoznání.

Vidět věci takové, jaké jsou

Jednou z nejsilnějších vět spojených s Metatronem je pro mě:

Vidím věci takové, jaké jsou.

Je v ní obrovská jednoduchost. A zároveň obrovská odvaha.

Protože vidět skutečnost někdy znamená přestat si něco vysvětlovat způsobem, který nás dlouho chránil. Přestat hledat omluvy pro druhé. Přestat se obviňovat. Přestat si namlouvat, že něco necítíme, když to cítíme velmi hluboce.

Vidět věci takové, jaké jsou, nemusí znamenat soudit.

Může to znamenat pouze přijmout pravdu daného okamžiku.

Když člověk dlouho trpěl

Metatron bývá spojován také s tématem utrpení a jeho hlubších příčin.

Někteří lidé dokáží navenek působit velmi statečně. Fungují. Starají se o druhé. Pokračují dál. Okolí často ani netuší, co všechno se odehrává uvnitř.

Možná právě člověk, který někdy mnoho vytrpěl, pozná rozdíl mezi skutečnou silou a pouhou maskou síly.

Skutečná síla totiž nemusí znamenat, že nic nebolí.

Může znamenat, že už před vlastní bolestí nemusíme utíkat. Že dokážeme pochopit, odkud přichází. A že jednoho dne zjistíme, že i to, co bylo dlouho ukryté hluboko pod povrchem, může být přivedeno ke světlu.

Sebeláska není jen mít se rádi

O sebelásce dnes slyšíme téměř všude. Jenže skutečné sebepřijetí je podle mě mnohem hlubší než říkat si krásná slova.

Sebeláska začíná také tam, kde si dovolíme vidět části sebe, které nejsou dokonalé.

Svoje chyby. Svoje obranné mechanismy. Strach. Vztek. Bolest. Potřebu lásky. Osamělost. Touhu být přijati.

Ne proto, abychom se za ně trestali. Ale abychom jim porozuměli.

Protože to, co dokážeme přijmout do svého vědomí, už nemusí mít stejnou moc působit skrytě z hlubin.

A právě zde pro mě Metatron velmi silně souvisí se sebeláskou a sebepřijetím .

Po bouři přichází jiný druh klidu

Metatron v sobě nese také symboliku harmonie a rovnováhy po bouři.

Ne klidu člověka, kterého se nikdy nic nedotklo. Ale klidu člověka, který něčím prošel.

Něco viděl.
Něco pochopil.
Možná něco ztratil.
A přesto se znovu postavil do svého středu.

Taková rovnováha je jiná. Není naivní. Je hlubší.

Protože už víme, že světlo a stín mohou existovat současně. A přesto si můžeme zvolit světlo.

Metatron a naše vnitřní vztahy

Některé z nejtěžších vztahů nejsou ty, které máme s ostatními lidmi.

Jsou to vztahy, které vedeme sami se sebou.

Jak se sebou mluvíme. Co si dovolíme. Co si odpustíme. Za co se stále trestáme. Co na sobě odmítáme.

Metatron nás symbolicky může vést právě k místům, která blokují naše hlubší uvědomění. Ne proto, aby nás soudil, ale abychom je konečně mohli spatřit.

Afirmace Archanděla Metatrona

Možná je dobré tuto větu někdy jen nechat zaznít v tichu. Bez dalších otázek. Bez potřeby okamžitě něco měnit. Jen chvíli pozorovat, co se v nás objeví.

Protože některé odpovědi nepřicházejí tehdy, když je hledáme silou. Přicházejí ve chvíli, kdy jsme připraveni se podívat.

A možná právě tehdy se stane něco velmi jednoduchého.

Světlo začne projasňovat stín.